Jdi na obsah Jdi na menu
 


Avia BH-3 - Kopro

14. 3. 2007

Avia BH-3 - Kopro

Ani ne měsíc po dokončení Caydeta jsem se ještě na podzim 2004 vrhnul na další model letadla. Tentokrát to byla stavebnice z produkce v čechách dobře známých Kopro (KP). Snad kvůli spokojenosti z prvního modelu, snad kvůli velikému kouzlu prvorepublikových stíhaček jsem se na svůj druhý model moc těšil. Jednalo se o další stroj z lepenkové krabice z PENNY.

Stavba:

Asi jako většina modelů od Kopro byl i tenhle odlévaný z trochu lámavé bílé umělé hmoty. Dle mého názoru tato firma nikdy zcela nevynikala svou kvalitou, ale musím přiznat, že jejich umělá hmota je velice sympatický materiál. Je to určitá kompenzace proti neuvěřitelnému množství otřepů, který se na jejich výliskách objevuje. Naštěstí byl tenhle model kvalitně odlitý a opracování všech 25 dílů proběhlo bez potíží. Kokpit byl tvořen tradičně 5 součástkami: destičkou, sedačkou, kniplem, palubní deskou a sklíčkem. Součástky potřebné k otáčení vrtule jsem musel doslova vytesat, což málem znemožnilo fungování tak křehkého mechanizmu. Narozdíl od běžné koncepce (= vrtule s osičkou se prostrčí krytem motoru a na druhé straně se na osičku nalepí kolečko, tím se zajistí nevypadávání vrtule a zároveň její otáčení, celý kryt se pak přilepí k trupu) se zde vlepoval náboj vrtule do čumáku letadla, místo častějšího krytu.

Vnitřek je stejně jako vrtule barvou dřeva, sedačka je šedivá s koženým polstrováním.

Po skompletování trupu, kokpitu, náboje vrtule a SOP+VOP jsem si dal půl roku pauzu. Neměl jsem chuť dál lepit a tak jsem dal model k ledu. V práci jsem pokračoval až v létě 2005 přilepením obou křídel, která se kvůli určitému úhlu (byl určený konstrukcí vzpěr) lepila trochu problematicky. Podobně jsem sestavil podvozek.

Celý model je natírán barvami Humbrol. Stavebnice poskytovala dvě kamuflážní schémata a markingy. První byl "prototyp", druhý představoval stroj z "leteckého učiliště v Chebu". Rozhodl jsem se pro prototyp. Schéma bylo na první pohled jasné: kryt motoru stříbrný, trup a křídla světle zelenou a SOP a kola barvou plátna. Bohužel mě zmátnul návod, kretý popisoval plátno tmavší než je světle zelená. Rozhodnul jsem se trup nabarvit nejsvětlejší žlutozelenou a SOP tmavou zelenou. Moje rozhodnutí bylo naprosto špatné a barevnost měla být ve skutečnosti přesně naopak .-) Na stroj patřily velké české vlajky na křídla a dvě menší na SOP (nádherné značení československých meziválečných letounů) . Návod radil ty menší zastřihnout na délku 9mm. Jedna z nich (pravá) se kompletně rozpadla, takže jsem musel vyrobit novou. Po nalepení teď už všech obtisků jsem si myslel, že je model hotový, ale...

Ten den, co jsem ho dokončil, jsem si ještě Avii pozdě večer prohlížel. Otáčel si ji v ruce a najednou jsem zjistil, že mi na prstu zůstal celý obtisk z pravého boku. V půl 10 v noci začala záchraná akce na znovu přilepení zaschlého a teď už i potrhaného obtisku. Řeknu vám, nic nenaštve člověka víc, než po tmě přilepovat zpátky zaschlý centimetr velký obtisk " 17 ", který je ke všemu potrhaný na 5 kusů. Nakonec jsem ho tam úspěšně dostal a druhý den ráno celý model pro sichr přelakoval matným lakem Humbrol. Tím jsem dokončil moje druhé letadlo.

22. 7. 2007

Čistil jsem vytrýnu. Kromě pucování kastle a leštění skel to znamená rekonstrukce 50 % všech modelů.-) Takže jsem už asi po čtvrté slepoval podvozek tátova Sopwith Camel, upravoval jeho Ansalda a mimojiné jsem znovu šílel nad mojí Avií. Všiml jsem si totiž, že nově zhotovená vlaječka na SOP úplně nepřilíná. Kápnul jsem trochu herkula a zajistil kolíčkem. Po 5 minutách jsem kolíček sundal a zjistil, že originální vlaječka na druhé straně se rozpadla na 5 částí. Už po druhé jsem tedy musel sestavovat obtisk z několika kousíčků. Naštestí tenhle měl 9 mm na délku, tak to nebyl takový problém. Za chvilku jsem dal puzzle dohromady a tentokrát kromě laku, zajistil i lepidlem. Nakonec jsem ještě ocas přestříkal lakem na vlasy. Snad už se k tomu nebudu muset nikdy vracet.-)

Shrnutí:

měřítko: 1:72

výrobce: Kopro (Kovozávody Prostějov)

doplňky: žádné

úpravy: nový obtisk české vlajky na SOP, záchrana " 17 " a českých vlaječek na SOP

barvy: Humbrol

patina: kryt motoru je nepatrně přetřen černou vodičkou (ředidlo:barva v poměru 5:1) 

doba práce: cca 10 hodin (+ přestávka půl roku) + další rekonstrukční časy (cca 5 hodiny)

Obrazek

Další fotografie:

http://www.foto-album.cz/show.photo?Id=179857&Action=Max

http://www.foto-album.cz/show.photo?Id=179858&Action=Max

http://www.foto-album.cz/show.photo?Id=179859&Action=Max

Historie:

Úspěchy prvního dolnoplošníku BH-1 Exp konstrukce Pavla Beneše a Miroslava Hajna vedly oba inženýry k myšlence postavit stíhací letadlo stejné koncepce se stejně dobrými vlastnostmi pokud se týká ovladatelnosti a obratnosti, avšak s podstatně vyšší rychlostí a stoupavostí. Bylo to pojetí technicky pokročilé a konstrukčně originální. Již sama skutečnost, že v době neomezené hegemonie dvouplošníků dovedla dvojice BH dolnoplošník přes všechny nesnáze od myšenky až k sériové stavbě je ukázkou důslednosti pramenící z přesvědčení, že této koncepci letounu patří budoucnost.

Sériové letouny vykazovaly při poměrně slabém motoru slušnou stoupavost, rychlost i obratnost. Vítaná byla také možnost snadné dopravy při sklopených křídlech, jednoduchá a snadno udržovatelná konstrukce bez věčného seřizování mezikřídelních vzpěr a výztužných drátů, jak tomu bylo dosud u káždého dvouplošníku. Československo se tak stalo jedním z prvních států na světě, který stavěl dolnokřídlá stíhací letadla v sérii.

Obrazek

Pro zobrazení podrobnější historie a technických udajů stroje, klikněte na následující odkaz:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Avia_BH-3

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář